Dopravníky

Kvalitativní změny technologie výroby v zemědělství i zvyšování výroby ovlivňují konstrukci mechanizačních prostředků pro dopravu. V zemědělství se často přemísťuji materiály tekuté, polotekuté, kašovité, prašné, drobné i hrubé (často znečištěné hlínou) a kusové předměty s velice rozdílnou objemovou hmotností a často i časově nestálými vlastnostmi. U sypkých hmot pak i různým kvalifikačním znakem respektive součinitelem odporu.


Každá dopravní operace se skládá ze tří pracovních úseku:

  1. naložení (vložení materiálu nebo předmětů na dopravní zařízení)
  2. vlastní doprava
  3. složení nebo umístění nákladu


Vlastní doprava na kratší nebo delší vzdálenosti se provádí:

a. v rovině vodorovné - doprava vodorovná

obvykle se využívá pro přepravu materiálů a předmětů mezi jednotlivými pracovišti nebo výrobními stroji v pracovních procesech (tento způsob se též nazývá technologickou přepravou

b. ve směru svislém - doprava svislá

používá se pro dopravu mezi jednotlivými patry nebo výrobními stroji rozestavenými v různých výškách

c. v rovině vodorovné a směru svislém - doprava prostorová

pro různá místa mezi stroje a zařízení kdy nelze materiál nebo předměty přepravit jedním dopravníkem šikmo


Podle druhu pohybu rozeznáváme zařízení pro dopravu plynulou (nepřetržitou) a přerušovanou (periodickou)

Zařízení pro plynulou dopravu přepravuje materiál nebo předměty stejnosměrně a nepřetržitě nebo slouží k dopravě materiálu nebo předmětů v poměrně malých dávkách v krátkých a stejných časových intervalech.


Soubor mechanizačních prostředků používaných v zemědělské dopravě se rozděluje do pěti kategorií:

  • mechanické dopravníky
  • vzduchové dopravníky
  • mechanizační prostředky pro přepravu kapalin
  • mechanizační prostředky pro manipulaci s materiálem,
  • motorové i nemotorové dopravní prostředky

Použití, popis a základní technické údaje (popř obrázek nebo nákres) jednotlivých strojů a zařízení na dopravu materiálu je v následujících stránkách.


Rozšířené hledání