Dopravníky
Kvalitativní změny technologie výroby v zemědělství i zvyšování výroby ovlivňují konstrukci mechanizačních prostředků pro dopravu. V zemědělství se často přemísťuji materiály tekuté, polotekuté, kašovité, prašné, drobné i hrubé (často znečištěné hlínou) a kusové předměty s velice rozdílnou objemovou hmotností a často i časově nestálými vlastnostmi. U sypkých hmot pak i různým kvalifikačním znakem respektive součinitelem odporu.
Každá dopravní operace se skládá ze tří pracovních úseku:
- naložení (vložení materiálu nebo předmětů na dopravní zařízení)
- vlastní doprava
- složení nebo umístění nákladu
Vlastní doprava na kratší nebo delší vzdálenosti se provádí:
a. v rovině vodorovné - doprava vodorovná
obvykle se využívá pro přepravu materiálů a předmětů mezi jednotlivými pracovišti nebo výrobními stroji v pracovních procesech (tento způsob se též nazývá technologickou přepravou
b. ve směru svislém - doprava svislá
používá se pro dopravu mezi jednotlivými patry nebo výrobními stroji rozestavenými v různých výškách
c. v rovině vodorovné a směru svislém - doprava prostorová
pro různá místa mezi stroje a zařízení kdy nelze materiál nebo předměty přepravit jedním dopravníkem šikmo
Podle druhu pohybu rozeznáváme zařízení pro dopravu plynulou (nepřetržitou) a přerušovanou (periodickou)
Zařízení pro plynulou dopravu přepravuje materiál nebo předměty stejnosměrně a nepřetržitě nebo slouží k dopravě materiálu nebo předmětů v poměrně malých dávkách v krátkých a stejných časových intervalech.
Soubor mechanizačních prostředků používaných v zemědělské dopravě se rozděluje do pěti kategorií:
- mechanické dopravníky
- vzduchové dopravníky
- mechanizační prostředky pro přepravu kapalin
- mechanizační prostředky pro manipulaci s materiálem,
- motorové i nemotorové dopravní prostředky
Použití, popis a základní technické údaje (popř obrázek nebo nákres) jednotlivých strojů a zařízení na dopravu materiálu je v následujících stránkách.